České království a Maďarské království byly sousedními státy již od X. století. V šíření křesťanství ve střední Evropě hrála důležitou úlohu mise pražského biskupa, Svatého Vojtěcha a jeho žáků na území Maďarska. Mezi českým panovnickým rodem Přemyslovců a maďarským panovnickým rodem Árpádovců se vytvořila úzká vazba. II. O setkání českého knížete Břetislava a maďarského krále Kálmána v roce 1099, které se uskutečnilo na poli Lucko při moravsko-uherských hranicích, poblíž Uherského Brodu, český kronikář Kosmas pro příští generace napsal: “Předali si nesmírné množství darů, a obnovili tak staré smlouvy o přátelství a míru.” Manželka českého krále Přemysla Otakara I., maďarská princezna Konstancia, byla matkou svaté Anežky české.
Maďarský král Mátyás Hunyadi (Korvin) hrál velmi důležitou úlohu při šíření humanizmu a renesance ve střední Evropě. Krátkodobá vláda Matyáse na Moravě v sedmdesátých a osmdesátých letech 15. století přinesla nebývalý rozvoj obchodu a řemesel, a měla velký podíl také na rozvoji Brna. Nejvýznamnější moravský úředník ve službách Matyáse, prostějovský rodák Jan Filipec, založil v Brně humanistickou tiskárnu, ve které v roce 1488 jako první vytiskli proslulou kroniku Thuróczy Jánose. Je pravděpodobné, že významná osobnost maďarského baroka, kardinál Pázmány Péter, politický zástupce tolerantní protireformace, studoval koncem 16. století také na brněnském jezuitském kolegiu. V roce 1616 byl vysvěcen ostřihomským biskupem v pražské Svatovítské katedrále, na sklonku svého života koupil na Moravě několik panství, mezi které patřilo také panství Vsetín.
Z českých protestantů 17. století můžeme vyzdvihnout Jana Amose Komenského, který v letech 1650 – 1654 vyučoval na kolegiu reformované církve v maďarském Šarišském Potoku (Sárospatak), kde napsal svá nejzásadnější díla, Orbis pictus a Schola ludus. Kazinczy Ferenc byl jednou z významných osobností maďarského jakobínského hnutí, který byl odsouzený a uvězněný v nejobávanějším žaláři Habsburské monarchie, na brněnském Špilberku, od 7. října 1795 do konce roku. Poté ho spolu s dalšími vězni přemístili do káznice v Zábrdovicích, odkud ho 22. června 1799 převezli do Kufsteinu. O svém věznění v brněnských věznicích píše v díle s názvem „Deník z vězení“. Tady pochopil, že za daných podmínek je cesta revoluce neschůdná, a vykrystalizovala se mu myšlenka reformy maďarského jazyka a kulturní povznesení maďarského národa. V průběhu svého věznění četl Goetheho, Lessinga, Shakespearea, a zbýval se maďarskou gramatikou.
Světově nejznámější maďarské drama “Tragédie člověka”, dílo maďarského spisovatele Madách Imre, přeložil do českého jazyka Jaroslav Vrchlický a František Brábek. Dílo bylo uvedeno v Národním divadle v Praze v roce 1892, a poté v roce 1905 také na prknech brněnského Národního divadla. V průběhu 19. a 20. století byla do českého jazyka přeložena díla několika maďarských spisovatelů a básníků. Také s ohledem na spojení s Brnem stojí za zmínku překlad sbírky básní Ady Endreho s názvem „Krev a zlato“, který je dílem brněnského Mirka Elpla, a byla vydána v Brně v roce 1935. Ve druhé polovině 20. století se o popularizaci maďarské kultury v České republice a o zkoumání česko-maďarských vztahů ve významné míře zasloužila výzkumná skupina hungarologie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity pod vedením profesora Richarda Pražáka.
Maďaři v České republice nepatří mezi autochtonní národnostní menšiny. Vznik maďarské menšiny v České republice úzce souvisí se vznikem první Československé republiky v roce 1918. Ve smyslu mírové smlouvy z Trianonu vznikla v nově založených státech významná maďarská menšina, která žila na území Slovenska a Podkarpatské Rusi na souvislém území. Na území Čech a Moravy se dostali v důsledku vnitřní migrace. V období mezi dvěma světovými válkami byl čilý maďarský kulturní život hlavně v Praze. Velkou část Maďarů v České republice tvořili mladí Maďaři ze Slovenska a Podkarpatské Rusi, kteří za místo svých vysokoškolských studií zvolil vysoké školy a univerzity s vyučovacím jazykem českým nebo německým v Praze a v Brně.
První maďarskou organizaci, brněnskou Corvinii, založili v roce 1921 maďarští posluchači, studující na brněnské německé polytechnice. Jednou z památníku činnosti tohoto spolku je pamětní deska Kazinczy Ference, která byla umístěna na zdi někdejší cely Kazinczyho 12. listopadu 1927. Na své současné místo, na zeď chodby severního křídla bývalé věznice, která dnes slouží jako muzeum, se tabule dostala po rekonstrukcích. Maďarští vysokoškoláci v Praze založili v roce 1925 Vysokoškolský kroužek Svatého Jiří, a později byly založeny organizační jednotky v Praze v Brně.
V důsledku násilného přesídlování, které nastalo po druhé světové válce, se mnoho Maďarů ze Slovenska dostalo až k západním hranicím Československa. Jejich potomci, kteří se později nevrátili na Slovensko, tvoří část Maďarů na západě Čech. Početní stav Maďarů, žijících na území České republiky v diaspoře, ve větší míře začal narůstat v šedesátých letech 20. století, kdy se z Maďary obydlených částí Slovenska do české části země dostalo několik tisíc Maďarů v důsledku pracovních příležitostí, vysokoškolských studií, vojenské služby a založení rodiny. Maďarští vysokoškoláci se po válce opět začali sdružovat ve studentských klubech. V roce 1957 byl v Praze založen Ady Endre Diákkör (AED/Studentský klub Ady Endreho), a v roce 1969 byl v Brně založen Kazinczy Ferenc Diákklub (KAFEDIK / Studentský klub Kazinczy Ference). Až do roku 1989 byly tyto organizace výhradními Maďarskými organizacemi na území České republiky. Po poklesu počtu obyvatel v ČR po rozdělení Československa i dnes aktivně pracují, jejich členy tvoří studenti vysokých škol univerzit maďarské národnosti, přicházející v první řadě ze Slovenska.
Svaz Maďarů žijících v českých zemích (CSMMSZ) byl založen v Praze v únoru 1990. Dnes funguje sedm pobočných spolků – v Praze, Brně, Ostravě, Teplicích, Plzni, Lovosicích a v Karlových Varech. Po změně politického systému vznikly kromě CSMMSZ další, odborné a jiné specializované spolky, které fungují souběžně s CSMMSZ, a také účastní maďarského kulturního a společenského života v České republice.